Manyjak ARO Praha

Deník expedice Rumusko 06




   
19.5 Odjezd, nabírám mitfáru ve Velké Bíteši. Přes Starý Hrozenkov jedem na Slovensko. Okolo půlnoci sraz z druhou posádkou : Carlos+ Markéta, Samurai SJ 413 u Žiaru nad Hronom. Spíme na kraji louky.

20.5 Ráno nás budí sekačka, spíme totiž na kraji pole s vojtěškou. Řešíme moje píchlé kolo a pokračujeme, směr Rimavská sobota, Tokai, Baia Mare . Hranice projíždíme bez potíží. Měníme peníze v hotelu, tankujeme a vyjíždíme směr Cavnic. Nacházíme pěkný místo na kemp ale dostat se na něj není sranda. Poprvé přichází ke slovu naviják.

21.5 Projíždíme nad Cavnicem důlní oblast, cesty pohoda, sbíráme křišťály v dolu u Mogosy. Večer spíme kousek od Romuli. Měním vadnou volnoběžku za pevný úchyt poloosy.

22.5 Nakupujem v Romuli a stoupáme na Pietrosul. Občas poznávám trasu kterou jsme jeli s Manyjakem před třemi lety. Probíhá těžba dřeva, občas uhýbáme lakatošům. Při stoupání dostává Aro zabrat, praskají silentbloky pod motorem, auto chytá plamenem od propálených kabelů. Naštěstí bez následků, pokračuji dál s dřevěným špalkem pod motorem.Cesta je náročná, párkrát se tahám navijákem. Spíme v 1800 m/m

23.5 Pokračujeme po hřebenech k vrcholu Pietrosulu, cesta je nakonec nesjízdná pro velké množství sněhu, otáčíme a sestupujme do údolí. Dostáváme se na cestu která byla před třemi lety nesjízdná. Je hodně vymletá vodou, místy tvrdej trial v kamenech. Zpátky to už nejde. Potkáváme lesní dělníky kteří tvrdí že tam nikdy žádný auto nejelo.Na jednom místě si musíme postavit most z klád. Spíme na malým plácku u cesty, nepodařilo se nám sjet až do údolí.

24.5 Sjíždíme korytem potoka, na radu lesních dělníků objíždíme direkci chráněné oblasti a dostáváme se náhodou na cestu kterou jsme jeli už 21.5 Odjíždíme z hor směr Bistrita, kde se marně snažím sehnat nové silentbloky. Nejsou k sehnání tak nakonec kupuji silentbloky na Aro s benzínovým motorem. Spíme za vesnicí u salaše s ovcema. Dostáváme od bači čerstvý ovčí sýr. V noci je silná bouřka

25.5 Dopoledne mi v autoservisu upravují silentbloky z benzínového Ara, montuji a vyrážíme směr Muramareš. Skoro celý den prší. Dlouho hledáme místo na spaní, projíždíme turistickou oblastí, všude závory a zákazové cedule.

26.5 Ráno nás budí zvědavé krávy. Jedeme do Borsy, prohlížíme si depo úzkokolejky. Posedíme v motorestu. Marně se snažíme najít cestu do hor. Prší, hrozně bahna, cesty nesjízdné. Vracíme se do sedla Pasul Prislop. Snažíme se vystoupat na hřebenovou cestu, ve výjezdu lámu přední poloosu a brzdovou trubku. Pořád prší.

27.5 Ráno měním poloosu. Válím se pod autem v louži protože pořád prší. Jsem mokrej na kost a dochází mi suché oblečení. Předpověď počasí tvrdí že bude pršet ještě 3 dny. Není nic vidět, mraky jsou nízko. Řeky se začínají rozvodňovat. Přestává nás to bavit a vyrážíme zpátky domů. Ještě se zastavujem v restauraci Perla Muramareš kde si dáváme místní speciality. Demontuji volnoběžky a jedeme do Baja Mare nakoupit náhradní díly. Zjišťuji že mám vyteklý levý přední tlumič. Nakupujeme díly v Auto Piece Serena, prodavač si mě pamatuje z loňského roku kdy jsem kupoval Manyjakovi diferenciál. Měním tlumič a jedem domů. Potkáváme expedici na endurech s doprovodem Patrol GR. Jedeme nonstop domů.

28.5 Ve dvě ráno se loučíme s Carlosem u Žiaru nad Hronom, má kratší cestu domů přes Martin. Kolem poledne dorážím domů, utahanej jako pes.

Co závěrem ? Pěkný výlet, bohužel kvůli počasí kratší než bylo v plánu. Rumunsko je pořád stejně pěkné, jenom přibývá zákazů a závor. Mnohé pěkné místa jsou vyhlášené jako národní park a jezdit v nich bude čím dál obtížnější.

Víc asi řekne foto :

Vejr



© 2004 AUTA DO TERENU, webdesign: Charlie